BACK TO HOME

CANISTERAPIE

ALL OUR  ARTICLES ARE IN CZECH LANGUAGE

Kopírování fotografií  pouze se svolením! Pokud máte zájem o některou fotografii, pište na e-mail: beaglepv@volny.cz /

Only the photos made available for the download by me may be used. Copyring other photos of my homepage isn't permitted.

   Školní rok 2013 - 2014 - Jerry začal chodit do školy. Práce s dětmi se mu velmi líbí, je veselý a poslušný.

Macho s dětmi:-)

13.5.2012 - Macho Magor složil canisterapeutické zkoušky (99 bodů) a je oficiálně "pes pro zdravotní účely".

ŠKOLNÍ ROK 2011/2012

Macho je ve škole velmi spokojený a šťastný! Děti miluje a nadšeně spolupracuje s celým vedením školy!

Týna odchází do zaslouženého důchodu. Přejeme ji mnoho krásných dnů!! Ve škole ji zastoupí Macho.

ZÁŘÍ 2010 - ÚNOR 2011 - Týna znovu ve škole  http://www.pvtetin.cz/Fotogalerie/2010/201021.10_canis/index.htm

Věnovali jsme dětem sedačku:-)

Canisterapie a Dášenka

Putování se psy po českých školách...

DUBEN 2010- Dášenka a Goldinka s dětmi

ŘÍJEN 2009 - DÁŠENKA OPĚT S DĚTMI

KVĚTEN 2009- LETOŠNÍ ŠKOLNÍ ROK JSME S TÝNOU ZAKONČILY. TÝNA SE POMALU PŘIPRAVUJE NA PŘÍCHOD ŠTĚŇÁTEK....

PROSINEC 2008- PŘEDVÁNOČNÍ NÁVŠTĚVA:

Zúčastnili jsme se projektu AOVZ!

Jedná se o projekt pro ZŠ AOVZ (Asociace zastánců odpovědného vztahu k  zvířatům) který probíhá celosvětově. Byli jsme osloveni, abychom vykonali v rámci projektu návštěvu kynologů na vybraných školách. Téma bylo "Zodpovědný vztak k malým zvířatům"- psům a pes a jeho historie, využití psů, péče o psa, chování se k cizím psům, jak se chovat při útoku psa, diskuse, ukázka výcviku. Zúčastnili jsme se ve složení:  Ladislav Frnčo, Andrea Procházková, Lenka Frnčová, německý ovčák Ford z Atarova dvora, Jack Russel Terrier Xinderelle Zona Bulls (Dášenka-canisterapeutický pes). Dne 12.-13.6. 08 jsme navštívili  ZŠ Boskovice ( 3 skupiny- celkem 132 dětí) a ZŠ Tršice (celkem 73 dětí) více na www.aovz.cz A tady slibované video z akce: http://www.ant-pro.wgz.cz/videogalerie

Takto jsme cestovali:

a to už jsme v Boskovicích...naše vystoupení a Laďovu poutavou

přednášku sledovalo 132 dětí prvního stupně a několik paní učitelek a

spousta dalších koukalo z oken...

...Anula s Fordem  a Dášenkou...

...Laďa za dva dny perfektně a poutavě dětem  dětem vyprávěl vše o psech,

odpovídal na všetečné dotazy, diskutoval a rozebíral případy

apadení psem, děti byly skvělé a Laďa taky... a pejsci také poslouchali...

...Anula s Fordem z Atarova dvora ukazuje základy výcviku, také ukázky tance

 se psem....co všechno se může pes naučit a děti jen nadšeně sledovaly

tleskaly a vzdychaly, že by také chtěly takového pejska...

...nechyběly ukázky služebního výcviku, kdy děti sledovaly absolutní ovladatelnost psa...

...dětem se vystoupení moc líbilo...

...a takhle si nás nakreslily...moc nám to tam sluší:-)

..a takhle jsme se s poslední třídou vyfotili...najdete nás?

...a další den jsme ve stejném složení ujížděli do Tršic. Tady nás sledoval také

 celý první stupeň, 2 skupiny dětí, celkem 80 dětí a paní učitelky...

...děti zajímalo všechno, hodně se ptali na výživu a výchovu psů...

...pejsci opět ukázali, jak jsou šikovní...

...Fordík tančil...

...sledovali nás i další diváci, a to celou dobu...

...sportovní výcvik děti velmi zaujal...

...Dášenka ukázala, jak se chová správný canisterapeutický pes...

...děti se s námi fotografovaly na památku...nashledanou zase za dva roky!!!

...a ze ZŠ Boskovice přišly obrázky našich pejsků od dětí, moc děkujeme...

než je přepošleme pro www.aovz.cz, podívejte se na Dášenku!!! Jako živá!

...a tady je Ford z Atarova dvora...

...a tady je Dášenka s Fordem!

Canisterapie aneb pes člověku člověkem -31.5.2008 (L. Roháčková)

Složka zooterapie, kdy je za přítomnosti psa a jeho pozitivního působení zlepšován zdravotní stav pacienta. Je užívána například při mentálním, smyslovém či tělesném postižení, při epilepsii, autismu, v psychiatrii a psychologii. (Velký slovník naučný) Prostějov – Pes provází člověka odnepaměti. Přítel, služebník, pomocník a v neposlední řadě terapeut. Kromě schopností, kterými disponuje, jako je upozornění na blížící se epileptický záchvat či náhlé snížení krevního tlaku, působí pes hlavně na psychiku. Své o tom ví Lenka Frnčová, dlouholetá chovatelka a cvičitelka psů, která se už několik let úspěšně věnuje canisterapii. „K nápadu vyzkoušet tohle odvětví v praxi mě přivedla práce v zařízení určeném pro mentálně a tělesně postižené děti. Nastudovala jsem literaturu a spolu s manželem vybrala dva psy, kteří se pro tuto činnost perfektně hodili,“ zavzpomínala Lenka na dvě fenky bígla, se kterými začínala. Výcvik psích slečen nebyl jednoduchý, stejně jako speciální zkoušky, které musely všechny tři složit. Lenka získala atest terapeuta a její svěřenkyně příslušné certifikáty. „Dvojice psů je vždycky lepší, v práci se navzájem doplňují a podporují. Feny jsou mazlivější a ve vztahu k dětem vhodnější,“ objasnila volbu. V současné době má Lenka Frnčová dva terapeutické psy, do „práce“ ale chodí jen bíglička Týna, (Ita Wanila Von Dostal). Dášenka (Xinderelle Zona Bulls), fenka plemene Jack Russel, se v současné době chystá na mateřské povinnosti. Obě feny jsou všestranně nadané, mimo canisterapeutických certifikátů mají složeny lovecké zkoušky. Navíc je zdobí řada titulů z nejrůznějších výstav. Výběr canisterapeutického psa je velmi náročný. Zvíře musí být naprosto zdravé, ovladatelné, povahově vyrovnané, nesmí být agresivní a bázlivé. Pes ovlivňuje u dětí jemnou a hrubou motoriku, motivuje je v řečové oblasti. Pro dítě s více vadami je vhodné polohování,kdy si na psa může lehnout, položit si na něj ruce i nohy, vnímat jeho dech a teplo. Dochází k prohřívání a postupnému uvolňování spastických svalů končetin pro následnou rehabilitaci. I když psi pracují s dětmi velmi rádi, po každé návštěvě je na nich vidět únava. „Děti si z nich berou energii, a to je vyčerpává. Nezdá se to, ale žádný pes tuhle práci nevydrží dělat déle, než čtyři roky. Pak musí na odpočinek,“ potvrdila Lenka.

Listopad 2007- Canisterapie a Dášenka (napsáno pro "Pes přítel člověka")

Canisterapie je jedna ze složek zooterapie, která se provádí s nejrůznějšími zvířaty. O canisterapii již bylo napsáno mnoho a stále to není dost, abychom se poučili o léčivé síle psů. Jako každý rok se po letních prázdninách opět ozvaly děti ze školy, kdy že už za nimi přijdu s bígličkou Týnou. Slíbila jsem, ale nyní když se moje skvělá bíglička Týna připravuje na radostnou událost, jak si poradit? Sedíme na zahradě a přemýšlíme na příjemném podzimním sluníčku s naší smečkou bíglů a Jack Russel terriérů. Jedna ruka hladí, druhá ruka škrabká. Tlamička se šťastně směje. Otevřu oči a na klíně mi leží malé, bílé, teploučké  tělíčko a radostně klepe ocáskem. Podívám se manžela a on souhlasně kývne. Je rozhodnuto! Do školy se mnou půjde Jack Russel terriérka Dášenka. Canisterapie je pomocná terapie, kdy se využívá pozitivního působení psa ke zlepšení zdravotního stavu klienta. Dášenka je mazlivá a milá, s přátelskou povahou, milující děti. Po prázdninách se do školy těším i já. Dlouho jsem kolegy i děti neviděla a už mi opravdu chybí. Škola je to mateřská, základní, a střední pro děti s kombinovanými vadami. Po příjezdu ráno před školu  nás vítají téměř všichni. Dášenka netrpělivě nakukuje z mého náručí. Kmitající ocásek napovídá o velké radosti z tak velké společnosti. Paní ředitelka a celý kolektiv je překvapen  z nového pejska a chtějí se o původu a povaze vše dozvědět. Je zajímavé vědět, že si Jack Russel terriéra pamatují z různých filmů a reklam. Po představení se, co že jsme to za plemeno a co všechno umíme, odcházíme do tělocvičny. Zde máme své zázemí a nejsme nikým rušeni. Máme zde příjemnou huňatou deku, polštářky, hudbu a potřebné rekvizity. Nesmí chybět hračky a miska na vodu a pamlsky. Všechny děti již ví, že jsme ve škole, a protože jsme se dlouho neviděly, předbíhají se v tom, kdo pejska navštíví dříve. Ráda nechávám na dětech volbu, s kterým kamarádem či asistentem chtějí za mnou a čtyřnohým kamarádem přijít. Mnohdy mají přání být u pejska jen samy spolu se mnou. Průběh vlastní terapie si také určují sami. Je to výsostná volba dětí, kterou plně respektuji. Canisterapie je vhodnou pomocnou terapií pro zlepšení téměř všech stupňů postižení klienta. Je nutno brát ohled na závažnost onemocnění klienta. Terezka je po prázdninách plná dojmů, takže nejdříve sotva vnímá proměnu psa. Pak si změnu uvědomí a velmi se z toho těší. Dášenka je šťastná z vřelého přejetí Terezky a nechá se mazlit a hladit na dece. Je dojemné sledovat, jak je něžná a jazýčkem pohlazení oplácí. Terezka Dášenku objímá s takovou silou, že ji musím naznačit, že pejsek je živé stvořeníčko a že ji opravdu moc mačká. Terezka si to uvědomuje a Dášence se omlouvá se slovy: “Když já jsem se Dášenko tak strašně těšila na školu, že si s tebou budu hrát! Promiň!“ Težko se mi podaří maskovat dojetí, ale tyto děti jsou velice bezprostřední ,a tak kladně a lidsky přijímají každý hezký zážitek.Dominika na vozíčku má radost, že nový pejsek je maličký, vždyť ji může na svém útlém klíně bez problému chovat a kožíšek má tak příjemný. Při svém postižení na klíně většího psa neunese a tak ráda je chová a hladí. Přesvědčuje se, jestli Dášenka přijde i příště a může ji donést odměnu. Dášenka se směje a tiše souhlasí. Dominika je velmi čistotná, musíme posbírat z kalhot všechny chloupky, ale pusinku na čumáček psí kamarádce si nenechá ujít. Vláďa na vozíčku patří již mezi starší žáky školy. Z Dášenky je nadšený a protože plánují pořídit domů jezevčíka, má spoustu dotazů o výchově a výcviku. Spolu s Vláďou a také dalšími dětmi vstupujeme i do školního výtahu, jehož používání je zde nutností. Dívám se po očku na psa. Je velice důležité, aby canisterapeutickému psovi nedělala problém žádná výjimečná situace. Dášenka se tváří, že je to opravdu normální, vrtí si na vozíčku ocáskem, jakoby v našem přízemním domku výtahem šupajdila od rána do večera.Canisterapeutický pes musí být jedinec naprosto vyrovnané  povahy a absolutně zdravý a pod dohledem veterinárního lékaře. Na všechny situace musí reagovat vstřícně, bez náznaku útoku. Proto prochází tito psi poměrně náročným výcvikem a zkouškami. Tak a vcházíme do další třídy, tady na nás čeká nemluvící dívenka na vozíčku. Paní učitelka nás nadšeně vítá a Žanetka se přidává. Tak dlouho se se mnou a mým psím pomocníkem neviděla! Dášenka je velmi vstřícná. Tulí se k Žanetce, a tak můžeme spolu odejít do tělocvičny. Aporty Dášu moc baví a předává je předpisově. Je sice pravdou, že Žanetka je při svém postižení nemůže hodit daleko, ale Dášenka je i tak spokojená a nosí plátěný uzlík a strká je do dívenčiny natažené dlaně. Žanetka tleská a je šťastná. Sděluje mi, že pes se jí moc líbí a chce jej hladit a česat. Dášence je to moc příjemné a kouká na mě s pohledem, že jsem udělala moc dobře, že jsem ji s sebou vzala. Když se tak na naši Jack Russel teriérku dívám, je skoro až k nevíře, že se pes s temperamentem teriéra dokáže být tak něžný a skvěle se věnovat všem dětem.Kristýnku moc baví vodit pejska na vodítku. Procházku opravdově prožívá a s Dášenkou si povídá. Mě nevnímá. Ostatně mnohdy děti opravdu vnímají jen psa, já jsem jen kulisa, asistent a pomocník. Dášenka  s temperamentem sobě vlastním sleduje napjatě dívenku a dělá pro ni, co jí na očích vidí. Těžko se s psíkem loučí a velmi nerada odchází do třídy. Když ji sdělím, že za pár dní zase přijdeme, zatleská a skočí do lavice. Na rozloučenou nám zamává. Dáváme si s Dášou pauzu a jdeme se projít do školní zahrady. Jsem spokojená a dávám to své malé chlupaté kamarádce najevo. Dášenka rozumí a ocáskem plácajícím do svých boků mi odpovídá. René je autista. Nemluví a žije si svůj svět. Na canisterapii se přihlásil letos poprvé. Dášenka si jej hned zamilovala a chlapci se nehne z klína. Já stojím opodál a nestačím koukat. Oba si to fakt užívají. René si něco slabikuje a nahlas se směje. Musím mu sundat brýle, Dášenka je celé olízala. Já dávám do pořádku skla a ti dva si spolu krásně hrají na dece. Leží vedle sebe, pak si Dášenka lehne na chlapcovu hruď. Nechávám je, tato chvíle relaxace je takový vrchol canisterapie. Absolutní odpočinek a uvolnění. Pes dostává svůj pamlsek, Renému vracím čisté brýle a vracíme se do třídy. Dášenka se opravdu rychle učí a pamatuje si, do kterých dveří jít. Ve škole se skvěle orientuje a v jinak celkem nevlídném prostředí se dobře cítí. V mateřské škole chodíme za třemi klienty. Všichni jsou na vozíčcích, nemluvící, jeden chlapec je slepý. Zde pracuji s pomocí asistenta vzhledem k těžkému  zdravotnímu stavu dětí. Filípek se na zemi dokáže pohybovat. Jeho zvědavé prsty zkoumají psí tělíčko, probírají se srstí. Dášenka je k malému kamarádovi velmi pozorná a trpělivě snáší i mírné zatahání. Filípek už je takový. Nejen hladí, někdy i zatahá a občas jeho ručička  zkoumá více, než by se mohlo komukoliv líbit. Zde musím sledovat chlapcovy reakce a proto jsem zvolila spolupráci asistenta. Jakub je slepý a tak vyžaduje velmi citlivý přístup. Je pro něj velmi náročné se seznámit s čímkoli novým a špatně reaguje i na nové hlasy. Mojí devízou je znalost prostředí a pedagogické vzdělání. Pokládám Dášenku opatrně na chlapcův klín a mluvím na něj. Ručka zvědavě zkoumá teplé tělíčko na klíně, zadumané oči se dívají do dálky. Vidím, že chlapec je napjatý a přeji si, aby reakce byla podle mých představ.  Po několika minutách se Jakub uvolňuje, začne se usmívat a spokojeně vydechne. Já také. Dášenka také tuší vážnost situace a sleduje každý můj pohyb. Musím ji pochválit, opravdu si to zaslouží. Loučíme se s Kubíkem a celou školou. Byl to náročný den jak pro Dášenku, tak pro mě. Učinily jsme několik dětí šťastnými a to jsme chtěly. S nadšením a s láskou jsme se spolu do školy vrátily ještě několikrát. Děti si malou Jack Russel terriérku Dášenku velice oblíbily. Všechny děti také s nadšením přivítaly zprávu, že právě Dášenka očekává v březnu radostnou událost. Ostatně my doma se těšíme také. Tímto příspěvkem bych také ráda  odpověděla na spousty dotazů. Opravdu ne každý pes je pro canisterapii vhodný. Záleží na jeho povaze, výchově a chuti pracovat v tak mimořádně náročné oblasti na psychiku psa. Těší mě, že mnoha lidem nejsou lhostejné problémy handicapovaných lidí a snaží se jim nejrůznějšími formami pomoci. Mým cílem je pomocí stále ještě málo známé canisterapie obohatit život  dětí s kombinovanými vadami a zpestřit jim všední každodenní chvilky. Text: Lenka Frnčová Foto: Ladislav Frnčo

Říjen 2007- Zahájili jsme školní rok 2007/2008!! Týna se opět zapojila do práce.

Září 2007 - Kačenka - Cloe se stěhuje k Sabince... pro úžasnou vazbu jsme se rozhodli darovat Kačenku malé Sabince, které kontakt s pejskem úžasně pomáhá. Kačenko a Sabinko, přejeme hodně krásných společných okamžiků!

Zakončili jsme školní rok 2006/2007!! >>>Fotogalerie/canisterapie_duben_2007

5.10.06- Zahájili jsme školní rok 2006/2007!!

20.5.2006

Jsme zapojeni do celostátního projektu www.aovz.cz výchova dětí k zodpovědnému vztahu ke zvířatům a navštívili jsme ŽŠ a MŠ v Třebařově, kde jsme si povídali s 35 dětmi 1.-3.ročníku

13.6.2006

Jsme zapojeni do vzdělávacího projektu Asociace zastánců odpovědného vztahu k malým zvířatům  www.aovz.cz

Navštívili jsme ZŠ Boskovice- 127 dětí 1.,2. a 3. tříd a učitelů shlédlo naše vystoupení a přednáškou, ukázkou výcviku a diskusí

Děti kreslily psí kamarádku  (Leona Roháčková 28.12.2005)

Fenečka Týna je miláčkem dětí z prostějovské Speciální školy. Její každotýdenní návštěvy čekají s velkým nadšením. Proto se fenčina majitelka a cvičitelka Lenka Frnčová rozhodla vyhlásit výtvarnou soutěž Namaluj Týnu. Zapojila do ní nejen děti z Prostějova, ale i z olomouckých speciálních škol Credo a Jitro, kam s Týnou v rámci canisterapie dochází.
„Sešlo se nám přes třicet obrázků. Je zajímavé, jak tyhle děti pejska vidí, každý z nich je totiž jiný. Vybrat vítěze nebylo lehké, nakonec jsme ale vybrali Kristýnku Královou z olomouckého Creda,“ uvedla Lenka Frnčová. Dívenka upoutané na invalidní vozík si fenčinu společnost užívá. Mimo láskyplného olíznutí umí totiž Týnka řadu kousků, přinést mobilní telefon, podat plastovou láhev s vodou, rozvázat tkaničky či aportovat klíče. „Mám bígly moc ráda. Doma sice psa máme, ale není ani tak chytrý, ani tak krásný jako ona,“ pochvalovala si čtyřnohou kamarádku Kristýnka, která si za vítězství odnesla mimo jiné mikinu s jejím portrétem.Lenka Frnčová chová bígly již dvě desítky let, pro canisterapii je začala cvičit před sedmi roky. Bíglové jsou sice lovecké plemeno, ale pro svou potřebu neustálého kontaktu s lidmi a snášenlivost jsou ideálními psy pro tuto činnost. Kontakt psa s tělesně či duševně postiženými lidmi je podle ní velmi důležitý a přináší uspokojení oběma stranám. „Děti se na psí návštěvníky moc těší, jsou pro ně vítanou změnou v každodenním koloběhu,“ dodala cvičitelka, která hodlá s podobnými výtvarnými soutěžemi pro své handicapované svěřence pokračovat.

 CANISTERAPIE aneb moje poznatky, jak psi léčí dětskou duši.

       S pojmem canisterapie mě před časem seznámila paní Bc.Vladimíra Tichá a já se o ni začala zcela vážně zajímat. Oba s manželem se pohybujeme v kynologii 20 let,  cvičíme různá plemena psů a chováme a vystavujeme německé ovčáky, bígly a špice. Pokud nejsme v práci, určitě nás najdete s našimi svěřenci na cvičišti nebo v lese, kde jim věnujeme každou volnou chvíli. Canisterapie se u nás často probírala, já studovala to malé množství dostupné literatury, a také moje profese pedagoga mě nutila o tom stále více přemýšlet. A tak se stalo, že jsme jednoho dne společně s manželem vybrali z našich pejsků dvě vhodné fenky bíglů- CH.Chit (Jogurt) Weinlinie a Alise zo Suotempore, které se nám zdály vhodnými kandidátkami. Aby mohl pes absolvovat výcvik canisterapeutického psa, musí být především zdravý. Zvolili  jsme tedy fenky chovné, které prošly řadou výstav a mají řadu ocenění včetně šampionátů, obě mají složené lovecké zkoušky (BZH,BZ) a jsou výborně ovladatelné a v neposlední řadě jsou obě prosté dysplazie kyčelních kloubů- tedy DKK 0/0. To byl první předpoklad. A proč hned dvě feny? Dočetla jsem se v odborné literatuře, že dvojice psů- terapeutů je vhodnější, protože se vzájemně doplňují  a podporují. A feny se mi zdály ke vztahu k dětem vhodnější a mazlivější. Výcvik tedy mohl začít. Co to vlastně canisterapie je? Je to složka zooterapie,kdy je pes součástí terapeutického procesu. Je to pomocná terapie, kdy je za přítomnosti psa a jeho pozitivního působení zlepšován zdravotní stav klienta, a to především při  postižení mentálním, tělesném, smyslovém, při epilepsii, autismu, v logopedii, psychologii a psychiatrii, a také v geriatrii. Je to stručný výčet oblastí, kde se canisterapie používá. V praxi je nutno přihlížet individuálně k jednotlivým klientům- dle druhu a závažnosti onemocnění, věku a jeho ochoty spolupracovat. Již před mnoha sty lety člověk za pomoci zvířat zlepšoval svůj zdravotní stav a zjistil, že mají léčivou schopnost a blahodárný vliv. Prvním předpokladem canisterapeutického výcviku je výborná ovladatelnost psa na volno, vyrovnaná povaha, aktivní kontakt vůdce se psem se schopností tvořit tým a ochota k práci. Výcvik, i když na první zdání může klamat, není úplně jednoduchý. Pes se v praxi setká s různými a nečekanými reakcemi dětí a lidí, přijde do zvláštních situací, jako jsou padající předměty, abnormální hluk, pachy chemikálií, kontakt s cizími osobami, dalšími zvířaty a především nové a cizí prostředí. Pes musí reagovat vyrovnaně, vstřícně a nikdy se nesmí projevit náznak agrese!! Výcvik obou fen jsme  společně s manželem absolvovali v náročném cizím prostředí a simulací nestandardních situací, které naše feny až překvapivě zvládaly.Stala jsem se členem Canisterapeutického sdružení Jižní Morava, získala atest canisterapeuta a obě feny certifikát canisterapeutických psů. Pro informaci je nutno jej po 3 letech absolvovat znovu. S tímto opatřením naprosto souhlasím.Naše první cesta vedla do Speciální školy o.p.s. Tetín 1, Prostějov s dětmi s kombinovanými vadami, kde mi vyšla vstříc ředitelka školy PhDr. Marie Turková a celý personál. Myslím si, že zárukou dobrého výsledku je i to, že děti mě znají a že se na příchod pejsků opravdu neskrývaně těšily. Teprve zde jsem měla možnost sledovat reakce jednotlivých dětí na první příchod našich canisterapeutek. Pro některé děti znamenalo  nadšení, kterým obě fenky zahrnuly už na chodbách školy a naprosto spontánní přístup, u několika bylo vidět obavu a držely si odstup. Protože většinu dětí znám, věděla jsem o fóbii ze psů u jedné dívky. Včera mě však překvapila při vycházce (bez terapeutických psů) při setkání hned se dvěma cizími a hlasitě se projevujícími psy- již se jen klidně ohlédla, pejsky si prohlédla a s úsměvem, protože je nemluvící (nikoli hluchoněmá), pokračovala dál. Nevidomý chlapec nezískal odvahu pohladit si sametový bíglí kožíšek a čekám na podnět od něj samotného. Věřím, že i u něj se strach z neznámého prolomí a přijde chvíle, kdy se s pejsky pomazlí a zmenší tak svůj strach a stres z neznáma. Několik rodičů mě překvapilo (nebo spíš nepřekvapilo?) dotazy typu- a nekousnou?? Se psy se tedy seznámili i rodiče a většina personálu. Nekoušou, voní jako psi, línají jako psi, mazlí se jako psi. A v klečící poloze si o psech také povídáme. Chlapec s Down syndromem leží s pejsky na dece, relaxuje, druhý den mám od něj na ukázku album fotek s jeho psem. Chodící dívenka s mentálním a tělesným postižením laská a hladí obě fenky, mluví na ně a hraje si s nimi. Ráda bych využila v tomto případě motivaci k lepšímu vyjadřování a chůzi. Je tady Jogurtek? směje se milá dívenka na vozíčku. Pak se dovím, že doma má pod polštářem její fotku… Veselá holčička po dětské mozkové obrně se spastickou kvadruparézou s námi nadšeně spolupracuje. Jogurt ji sedí na klíně ve vozíčku, objímán a hlazen. S úžasem sleduji uvolňování spasmů na rukou při hlazení. Feně je to příjemné a dívenka by si pejsky nejraději vzala s sebou domů. Další, stejně postižené děti, rovněž epileptické děti a děti s DMO se už se psy několikrát setkaly. Velmi se těší a pejsky hlasitě vítají, hladí je, češou, mluví s nimi a ujišťují se, že přijdou zase. Chodící děti si s Jogurtem a Alisou spontánně hrají na koberci, mluví s nimi, objímají je a hlasitě dávají najevo radost. Až mám pocit, že je kolegyně neusměrní. Po chvíli, co třídu opustím, do ní opět nahlédnu. Je zde klid a  tiše pracující děti. Polohování je velmi náročná a současně nejkrásnější práce. Chlapec zkouší polohovat na boku s jednou fenkou, která leží rovněž na boku a dítě ji objímá. Ani nestačíme pustit relaxační hudbu, protože chlapec se štěstím tak hlasitě směje, že veselí je všeobecné. Uvolňování spasmů je patrné a nejvíc si to všímá kolegyně, která má dítě ve třídě. Další chlapec, poprvé rezervovaný, napodruhé polohuje na zádech, každá fenka u jednoho boku hřbetem k dítěti. Dítě má podloženou hlavu a psy s naší pomocí hladí. Relaxační hudba, časový prostor,  známé prostředí a lidé, příjemné teplo a energie psího těla dělají své a chlapec se uvolňuje. Další chlapec už i zvědavě po psech pokukuje. Ze začátku jsem měla dojem, že vůbec nevnímá. Děvčata před školou si sedají proti bíglům do úrovně psích očí a hladí je po hlavách a povídají mi, co mají doma za domácí mazlíčky. Na předváděčkách se kolem našich bíglů shlukují děti, líbí se jim, jak se ti psi „smějí“, jak jsou hlaďoučcí. Němá dívenka skáče kolem obou fen, hraje si s nimi, vodí je a po akci ji pomocí znakové řeči vysvětluji, že pejsci už půjdou do auta spát. Děvčátko mě bere za ruku a odchází se mnou a s fenkami k zaparkovanému autu. Obě fenky uléhají k odpočinku. Děvčátko běží mamince a kamarádkám sdělit, že psi už spí a já se s maminkou holčičky  domlouvám, že se nevidíme naposledy.   Polohování se mi zdá pro moje psy nejnáročnější a proto je provádím vždy ke konci celé terapie. Ještě podotýkám, že canisterapeutický pes by měl podle literatury aktivně s klienty pracovat maximálně 2 hodiny týdně a hned po činnosti mu musí být dopřána relaxace formou hry a jiné oblíbené činnosti. Na svých psech vidím „po práci“ evidentní únavu a vyčerpaný vzhled. Ale jakmile přijde „jejich den“, vidím, jak se těší a jsou ochotné jít za dětmi znovu. Jsme rozhodnuti připravit pro tuto činnost i další psy. Účastníme se ukázek činnosti našeho kynologického klubu v Prostějově, aby se lidé všeobecně seznámili se psy, metodikou výcviku a výchovy a také s pojmem canisterapie. Lidé mnohdy ani neví, o co jde a co všechno jsou psi schopni správným vedením pro člověka udělat. Veřejnost potřebuje vidět a vědět, že pes není jen nebezpečné zubaté stvoření, že je to hlavně „přítel člověka“, jak napovídá i název našeho časopisu. Přiznám se, že jsem měla ze všeho ze začátku obavy, co rodiče, co kolegové, a hlavně co děti. Ty se však vytrácí s každou návštěvou školy, se vstřícným přístupem k práci psů všech a já začínám vidět i první výsledky své práce, co se canisterapie a speciální pedagogiky týká. Je to práce náročná a úžasná současně. Chtěla jsem se podělit o své čerstvé poznatky z canisterapie, o které se moc nepíše,  že jsem ráda, že jsem se k ní odhodlala a že mě manžel v mém rozhodnutí podpořil. Budu ráda, když se mi kdokoliv s podobnou činností ozve, poradí a doplní moje informace. Lenka Frnčová

	Tak takhle to začalo...byla nebyla Aliska (Alise zo Suotempore) a Jogurtek (Chit Weinlinie) a začalo se s canisterapií...

Nepovoleno stahování obrázků bez souhlasu autora www.beagle-jackrussel.cz  

BACK

Copyright © beaglepv@volny.cz All rights reserved